Shrnutí sezony 2017

Tak a sezóna se pomalu chýlí ke konci. Co se vlastně událo za tu dobu na skalách či závodech? Byl deníček pořádně nakrmen? Protože zima bude dost dlouhá :) Tak pojďme na to. Ty největší události letošní sezóny!!!

Pro mne sezóna začíná od 1.1. ale letos to bylo jiné. Jelikož to už patří do minulého roku, i tak se vám musím pochlubit :) Tři dny před silvestrem si posouvám svou hranici a nastavuji ji na obtížnost 8c!!! Právě od této chvíle pro mne odstartovala letošní sezóna.

Ihned první den v roce přelézám cestu Minulet 7b+ na flash v Ospu. Potom následoval dvou měsíční trénink. Jelikož v tu dobu mám zkouškový období, tak nemám moc času někam vypadnout. Navíc ještě musím absolvovat lyžařský kurz. Tak jsem raději trénoval.

Po absolvování poslední zkoušky ve škole sedím v letadle směr Barcelona a odtud přímo Oliana!!! :) Trénoval jsem tak jak jsem měl? Nebylo toho příliš? Tyto otázky mi v hlavě běželi stále dokola. Ale motivace byla čím dál větší. První den v Olianě byla pro mne noční můrou. Cesta se na mě podepsala, možná i trénink. Tak brutálně mi snad ještě nikdy nenatékalo. Vylézt 7bečko mi dalo opravdu zabrat. Rychle jsem překopal plány a první tři dny jsem zvolil lehčí cesty, dokud to ze mne nespadne. A ono co? Nespadlo. A tak to bylo celý týden!!! Bojoval jsem co to šlo ale bylo to marné.

Nakonec přišel zlomový okamžik, na který jsem dlouho čekal. A tak pomalu vlézám do těžších cest. Druhý den se mi daří vylézt cestu Mishi 8a. Jo, byl to neskutečný boj :) A dva dny poté konečně La Marroncita 8b. Cíl výjezdu byl jasný a to vylézt Fish Eye 8c. Jelikož to první dny nešlo, nevěděl jsem, co čekat. Je brutální horko a tato 55 metrová krasavice mi dává zabrat. Chyty kloužou, natéká, stupy střílí, prostě humus brutus. Spojit to celé dohromady je opravdu těžké. Abych to byl schopný vylézt, potřebuji si zlepšit náladu a tak na chvíli opouštím rybu a nahlížím do Gorilas En La Niebla 8b+. Za chladných 25°C je pokořeno. A rázem ve mně se něco zapnulo. Co to je? Vůbec nemám ponětí, ale jako bych to nebyl já. Síla, vytrvalost, vše je zpátky. Teď je ten správný čas se vrátit do ryby. Všechen ten stres ze mne opadl a já se cítil nezničitelný. Dva dny poté si Fish Eye odškrtávám!!! Joooooo.

Večer oslavím vínkem a koumám co dál. Cíl jsem si splnil, ale mysl je stále hladová. Už první den mě zaujala cesta Humildes Pa Casa 8b+. Jedná se o 50 metrové krápníkové lezení. Bomba!!! Takový rychlý přelez jsem nečekal a o to mám větší radost. Než jsem vůbec pochopil, jak to mám lézt, panečku to bylo něco. Nikdy nic hezčího jsem nelezl. Jakmile máte euforii, jste terminátor. A tak si odškrtávám ještě Humildes Pa Arriba 8a+ a těsně mi uniká De Picos Pardos 8b. Podrobnější popis cest v rozhovoru zde: https://www.boulder.cz/denis-pail-v-akci-n1374

Z Oliany rovnou na překližku. Prvního dubna se konal premiérový Český pohár u nás v Ostravě na Hlubině a o týden později v Brně. Oba závody nevyšly dle očekávání. Drobné chybičky mě stály sílu a tak i konečné umístění.

Hodím to za hlavu a pádím rovnou do Ospu. Hned první den přelézám Natural Link 8b+. Je to takový kvak bez dvou sekaných chytů. Pišta mi poradil klíčovou patičku no a druhým jsem to seslal :) Forma se potvrdila, a tak se vracím zpět do cesty Corrida 8c. Už jsem v ní byl několikrát a první klíčový boulder jsem nemohl udělat. První nález docela slušný a dva dny na to, to tam posílám :) Radost je největší!!! A v ten samý den si připisuji Missing Drink 8b+ dost poctivé. Prostě neskutečná forma!!! Leze se mi parádně, tělo je silné a všechno mi hraje do karet. Poslední den před odjezdem jsem rychle nalezl do Talk Is Cheap 8c a málem to seslal!!!

Vůbec nevím co se to děje, ale takovou formou jsem neměl ani nepamatuji. Nemarním ani minutu a ihned po návratu frčím do skal. Na Súlově padá Siwia 8a+/b, Kodiac 8a+ a Balu 8a+ v ten samý den!!!

Ani nevěřím svým očím. O týden později opět sedím v autě a jedeme do Ospu na Talka. A jak? Jak jinak. Sesláno a k tomu Strta Srca 8a+.

V Krase jsem nebyl tak dlouho, že nebyla jiná možnost než se vrátit opět na místo činu. V ten samý den vylézám Kašpárkův Hrobeček 8b a Kašpárkův Hrobeček Soft 8a+. A několik dní poté Bar-Hro-Glu 8a+/b a Němá Barikáda 8a. Já myslím, že jaro bylo best of spring a forma nejlepší. Zažil jsem plno krásných chvil a vylezl spoustu projektů. Tak doufám, že i léto bude takové.

Po posledním nominačním závodě Českého poháru, který se konal ve Svitavách jsem se nominoval do české reprezentace!!! Další cíl splněn. Na chvíli jsem lano vypustil a zajel na bouldery do krasu. Chtěl jsem vylézt nějaké 8A, ale tohle jsem nečekal. První den si odškrtávám ve Sloupu bouldery Tragikomix 8A, Smrad Dálek SD 8A, Palmala 7C+, Smrad Dálek 7C+ a Jepičí Život 7B a následující den Panoramix 8A.

Tak a léto je tady. Opět se na chvíli vracím zpět na překližku a společně s Kubou a Štěpánem jedeme na první Světový pohár do Campitello di Fassa v Itálii. Jednalo se o Mistrovství Evropy. Celkově končím na 46. místě. Na první závod jsem docela spokojen.

Další závod se koná ve Villars (Švýcarsko). Cestou se ještě stavujeme přes Arco. O malý vlásek mi uniká Pietra Murata 8b+. Není moc času a tak přejíždíme do Villars.

Závod se mi moc nepovedl, cítil jsem se unavený a bez energie. Před dalším závodem volíme trénovat na boulderovce. Takže dva tréninky a hurá do Chamonix (Francie).

Únavy se mi podařilo zbavit, ale i tak to nestačilo. První kvaldu jsem zalezl dobře, ale ve druhé jsem neudělal boulder, protože síla byla najednou fuč.

Před posledním závodem se stavujeme ještě do Ceuse, kde si přelézám cesty Encore 8a+,L’ami De Tout Le Monde 8b, La Femme Blanche 8a+, Radote Joli Pepere 8b, Rosanna 8a a spostu 7ceček.

Ze Ceuse se přemisťujeme do Brianconu na poslední závod. Podal jsem vše, co ve mne bylo, ale byl jsem už natolik unavený, že lépe to nešlo. Celkově jsme byli měsíc na cestách a zážitků a zkušeností mnoho.

Doma nestihnu ani vybalit věci a rovnou si to mířím do Zillertalu. Ale počasí je proti. První náš lezecký den trávíme pod starou lanovkou a vymýšlíme, co budeme dělat. Podle předpovědi má každý den spadnout 20 mm srážek. A tak volíme plán B a to přejezd 400km do Frankenjury než se počasí zlepší. Jestli jsme si pomohli, tak to nevím. Ani tady počasí není nic moc. Jeden den sluníčko a další den déšť.

Do ničeho se neženu a jen tak si lezu pro radost onsighty. Ale zaujala mě jedna linie, kterou jsem musel zkusit. Riesenslalom Direkt 8b se mi podařilo vylézt hned druhý den! Kdo má rád jednoprstovky a to několik hned za sebou, vřele doporučuji :) V Juře trávíme 4 dny. Počasí v Zillertalu se zlepšilo a tak se vracíme zpátky. Ještě než jsme odjeli, těsně mi unikl Subway 8b. Podmínky hrozné tak příště :) 

V Ziloši konečně vysvitlo slunko, ale skála je pořád nacucaná vodou. Jediný sektor kde se dá nějak zalézt je Ewige. Svítí zde celý den slunko, ale skála stejně schne pomalu. Podmínky totál víte kde. Zkouším Lowe 8c ale mokrý. Vedle toho 8b to samé. A tak když se nedá nic těžkého lézt, zkouším onsighty. Hned v jednom dni se mi daří výlézt dvě 7c a dvě 7c+. Krásné cesty, škoda ale toho počasí.

Jeden den jsme byli zalézt v sektoru Bergstation. Top sektor v Ziloši. Rozlézám Element of Addiction 8b+ ale už jsme se zde nevrátili, tak příště. Konečně přestává pršet a cesta Sagaro 8a+/b se zdá být suchá. Parádní hrana, kde držíte jen chyty na bočák. Na čtvrtý pokus přelézám a mám obrovskou radost. Boulder těsně před pokusem protekl, ale já to vydrtil i tak :) Předpověď hlásí opět déšť a to ne leda jaký. Máme ještě dva dny a potom to přijde. Vylézám ještě krásné linie jako Alarm 8a a Reise Nach Ixtlan 8a. Na cestě domů se ještě stavujeme přes Semmering na dva dny. Minulý pytel v podobě Self Destroying Prophecy 8a už je za mnou a zkouším Selbst Ist Das Kind 8c, ale na to už není síla ani kůže. Další den pár lehčích cest a domů.

Opět doma nejsem ani 24h. Sedím v autě a mířím na festival do Teplic. Letos jsem ale nebyl v roli závodníka, ale stavěče společně s Vildou a Tomem. Celé 4 dny od rána do noci jsme připravovali ty nejlepší bouldery :) V sobotu to celé vypuklo a večerní párty to skončilo. Domů se mi nechce a tak zůstávám na 10 dní :) Mám plno projektů na Ostaši tak šup šup. Je strašné vedro a tak pro dopoledne volím kámen Malý střecháč. Po zkrokování sázím Monster Of Pop 7C a Shake The Lattice 7C+. Na závěr dne ještě přidávám boulder Vzali Mi Můj Sen 7C. Následující den s Magnusem volíme lano a zkoušíme nějaké projekty.

Bohužel v tom vedru se to fakt nedá, tak aspoň to máme rozpracované na příště. Boulder Master Of Rock 8A se stal mým projektem na dva dny a nakonec s podporou Magnuse, Džusiho, Mlejnise a spoustu dalších přelézám. Byl to neskutečný boj, protože ten kdo ví, tak ví. Mé rozpětí 166 cm mi to moc neulehčilo :) Přesouvám se na kámen Kostka a zkouším propojky. Vše je zkrokováno, ale síla na přelez už není. Nechávám na další den. Ale co se děje ráno? Ultra déšť a všechno mokré. Předpověď hlásí na další 4 dny to samé a tak balím věci a jedu domů. Doma mě čeká už jen práce. Lokální stavění závodu a cest na stěnách. Ihned potom odjíždím na necelé 3 týdny stavět do zahraničí s Art of Route.

Po příjezdu zpátky domů jsem totálně na šrot a tak první týden volím lehký trénink a pár výjezdu na Súlov, kde si vylézám pár krásných devítek. Moc času na skály opět není, protože se blíží MČR a musím zase něco potrénovat. Nakonec na MČR, které se konalo v Praze končím na 7. místě. Ve finále jsem udělal drobnou chybičku. Jsou to závody a jednou je lepší ten a příště zase ten.

Blíží se zima a s ní i práce v roli stavěče. Takže nejen u nás v Ostravě jsem postavil cesty pro lidi, ale zavítal jsem i do Pardubic nebo Prahy a celé to vyvrcholilo závodem Českého poháru U14, které jsem stavěl s Martinem.

Letošní poslední závod jsem absolvoval Světový pohár v Kranji ve Slovinsku. Vydal jsem ze sebe to nejlepší co bylo, takže jsem spokojený.

Po závodech jsme zůstali týden na skalách v Ospu. Plán byl velice nabitý a největší cíl byl attackovat cestu Karisma 8b+ či 8c??? Já bych byl spíše pro tu druhou možnost, ale držím basu s ostatními :) Dlouho, dlouho jsem ji měl v hledáčku, ale až teď přišla ta správná chvíle. Karisma má strašně moc ultra těžkých boulderů, kde hned u třetí expresky je nejtěžší a potom v samotném závěru, kde se mi podařilo spadnout.

Této cesty si velice vážím!!! Je opravdu těžká jak fyzicky, tak i psychicky. Pořád těžké až dokonce. Padá se úplně všude a o to víc mě cesta bavila. Nikdy jsem nevěděl, zda to teď vylezu nebo kde spadnu. V ten den, kdy se mi to povedlo byla taková přelezová vlna, že Kuba si vylezl Sanskij Par 8c+, Štěpán Marionetu 8b/b+ a Ella Kaj Ti Je Deklica 8b+. Ještě do deníčku přidávám Lazuret 8b, který je taková propojka několika cest, ale moc hezké lezení. Ještě jsem si stihl rozlézt projekt, takže o to důvod se co nejdříve vrátit :) 

I když sezóna ještě neskončila, chtěl bych moc poděkovat všem za podporu, rodičům a také sponzorům firmě Tendon za ty nejlepší lana, na kterých jsem mohl přelézt své nejtěžší projekty a také ostatní cesty. Vždy jsem se cítil s Master Pro 9.2 v bezpečí a mohl si užít lezení na plný výkon. Dále moc děkuji firmě Scarpa za skvělé lezečky a v Instinct VS to leze naprosto samo. Amuerte moc děkuji za tréninkové mučící pomůcky a skvělý balzám na kůži a v neposlední řadě děkuji TP Holds za tréninkové podmínky na těch nejlepších chytech :) Ještě jednou vám moc všem děkuji a zanedlouho nový článek jak se mi dařilo v Olianě :) Sledujte, už brzy :) Zdar

Fotky: Radmil Schneider, Petr Piechowicz, Rostislav Holík, Jakub Konečný, Jirka Oliváč