Frankenjura 2
Zrovna co přijedu z prvního tripu v Juře, volá mi Ondra, jestli nechci jet do Jury na 14 dnů. Odpověď je jasná ANO. V sobotu 9.8 začíná náš 14 denní trip. Cestou nabíráme Romana a stavujeme se k Ondrové babičce pro zbytek věcí a jedeme směr Jura.
Začínáme lézt v oblasti Schlaraffenland. Motivace byla velká a tak se pouštím do těžkých cest. Z jednoho 8a rychle prchám pryč do cesty T-rex 10-. Prvním pokusem skrokuji a že by to mohlo jít. Ale druhým pokusem hořím snad všude i tam, kde to bylo lehké. Šel jsem si vylézt aspoň jednu krásnou 9- a celý unavený se vracím k autu.
Hlásí pěkné počasí a tak přejíždíme následující ráno lézt nad kemp. Zkouším cestu Center Court 10-ale nemůžu vymyslet boulder přes mikro lištičku. Nechávám na příště a jdu zkusit super parádní cestu Herkules 9/9+. Ve flashovém pokusu padám ve skoku, ale ve druhém pokusu skáču jako Sharma a cestu dolézám. Rozhodně nejhezčí cesta v téhle obtížnosti co jsem kdy lezl. Parádní kroky v převise. Na závěr dne se jdu ještě pověsit do Poseidona 10- ale ten si nechám po restday.
Na restday jsem se špatně vyspal kvůli postiženému ptákovi, co celou noc vyřvával v lese. Ale náladu mi to nezkazilo, protože na večeři jsme plánovali uvařit si švestkové knedlíky. Mouku, tvaroh a cukr jsme nakoupili v obchodě a švestky máme od Ondrové babičky. Víko od jídelní krabice posloužilo jako váleč na těsto. Martin odpeckovával švestky, Ondra je plnil do těsta, Roman jenom slintal a já to vařil. Celkem jsme udělali 43 knedlíků, takže naše břicha dostali pořádně zabrat.
Ráno začínám na rozlez 8+ a plán je Poseidon. Zdá se, že po knedlíkách to nějak dneska leze. Nejdříve si vylezu přímou variantu Tanz Der Arroganz 9+ a následně začínám pokusovat Poseidona. Je to vytrvalostní cesta s boulderem nahoře. Dolézám na pohodu pod boulder a ne a ne trefit dírku. Tento krok byl pro mě noční můrou. Dal jsem 4 pokusy toho dne, ale na další pokus už nezbyla síla a tak nechávám na další den.
Po včerejším pokusování jsem na šrot. Dávám první pokus v Poseidonovi a spodní část je pro mě těžší než byla včera. Pod boulder dolézám s laktátem až za ušima. Sklepávám a boulder přelézám. Tak a jen to neposrat a bude hotovo ale nahoře je dlouhý nátah z dvou bočáků do dobré díry. Jak jsem měl nateklé, nedotáhl jsem pohyb a díru trefuji dole pod ní. Řev jak prase přes celý kemp ale muselo to ze mě vyjít. Dotahuji se zpět a vymýšlím to jinak. Takhle to nepůjde. Vymyslel jsem to přes lišty, které mi seděly. Ten den jsem už nechtěl jít, ale nakonec jsem dal ještě pokus. Boulder přelézám a dolézám na 6 pokus. Konečně je to tam!!! Lézt to znovu a znovu je vyčerpávající kvůli délce cesty. Můžu si oddechnou a jít dál. Ještě dávám parádní cestu Fit For Fun 9 a dneska už konec.
O restday se počasí zhoršilo. Byla zima a neustále pršelo. Rozhodli jsme se jet na sever za lepším počasím.
Ale ani tady není počasí lepší. Prší, je zima. Přespáváme a doufáme, že se počasí zlepší. Čas trávíme v autě u lezeckých filmů.
Stěna Holzgauer je převislá kde neprší a dá se lézt za deště. Roman mi radí, ať jdu zkusit Nikitu 10-. Po prvním prolezení se zdá být lehká. Ale v dalších pokusech ne a ne spojit jednotlivé pasáže. Kvůli zmrznutým prstům se nedalo lézt. Nechávám na další den.
Když další den ráno vstaneme, počasí je ještě horší. Mlha a hrozné vlhko. Ale to nás od lezení neodradí. Kůže skoro už žádná není a síla o tom ani nemluvím. Prvním pokusem v Nikitě si udělám díru v prstu. S tím se nedá lézt Nikita ani s tejpkou. Tak jdu zkusit Blow Job taktéž 10-. Nejtěžší je to dole přes krásný bouldřík. Ale tejpka na prstě nedrží a bez ní si to nedokážu představit. Síla taky zmizela ale na cestu Nimue 9 síla zbyla. Bylo to po velkých chytech takže na kůži ideální ale nateklo mi teda pěkně. Slaňák jsem zapnul v klidu a ne jak přede mnou jeden borec, z nabraným lanem cvakal slaňák a spadl při tom. To byl let přes celou stěnu. Čas se vrátit zpět na jih.
V úterý lezeme v Trockauer Wand. Zkouším Steep Mud 8a ale nějak mi nejde. Chyty byli mokré a chtěl jsem se na to vykašlat. Ale nebylo tam nic jiného lézt, tak jsem dal ještě pokus. Najednou přišla síla a šlo to. Na třetí pokus padá. Ostatní už tam taky nemají co lézt a tak přejíždíme na Schlossbergwande. Zkouším z minula Master Blaster 10-/10 ale marně. Po týdnu lezení tady v Juře není síla ani kůže. Na dolez dám 7b a cestou zpátky se jdu podívat na Vítka, jak zkouší cestu Rock Wrestling 10-. To bude projekt na další zájezd.
Počasí se zlepšilo a podmínky byli super. Přelézám na třetí pokus cestu Out Of Berlin 8a. O kousek dál jsem si všiml krásného převísku.
Zaujala mě cesta Laurin 9+. Taková Sharmová cesta, kde nohy lítají ve vzduchu. Na druhý pokus přelézám.
Když poslední den nebylo co jíst.
Se svým zájezdem jsem spokojený. Počasí mohlo být lepší na to, že je léto a bylo 8 stupňů - ale budiž. Kůže přežila a síla ubyla. Je čas něco natrénovat, protože se blíží fesťák v Teplicích.