Tak a je to konečně tady!!! Svoboda :) Všechen ten stres mohu zahodit za hlavu a pořádně si užít 3 měsíce prázdnin!!! Takže na první trip jsem vyrazil společně se Štěpánem a Zbyškem do Semmeringu. A jak se nám dařilo, si můžete přečíst dále :)

Letošní plán byl jezdit co nejvíce do Višňového na Slovensku. Trochu se mi to vymklo z ruky a jezdil jsem jinam :). Nakonec jsem si našel chvilku a párkrát si tam odskočil.

Učení je mučení :) Maturita se blíží a vůbec není čas zajet někam na skály. Tak aspoň jsem narychlo vypadl si zaboulderovat na Ludvíkov. Po hodině boulderování, začíná pršet. Vše okamžitě proteče a já se krčím pod převisem. Balím věci a přebíhám pod boulder Bandita 7C.

Vánoční prázdniny jsou tady. Původně byl plán jet na 16 dní někam dál, ale kamarád se zranil a nezbývá mi nic jiného než se přidat do Ospu od 26.12 do 3.1. Takže zabalit věci a hurááá do Ospu.

1 den: Ráno vstáváme a počasí je takové pofiderní. Na kopci pěkně, ale jakmile přijedeme do Ospu, totální humus. Obří poklička mlhy zakrývá celý Osp. V plánu je zkusit nalézt do nějakého 8c. Vybírám cestu Corrida 8c, protože je na slunci a je dlouhá, což by mi mohlo sedět. Měří okolo 35 metrů a má 2 bouldery. Cesta se rozděluje ještě na dvě délky. První z nich je za 7a a celé 8c.

Od minulého výjezdu do Ospu jsem změnil trénink. Začal jsem více campusovat a zapojil jsem více TRX tréninků. Postupně jsem začal sílit a po delší době jsem se opět vrátil do cesty Marjetica 8b/b+.

Na tento den jsem se moc těšil. Je to pro mne poslední start za juniory. Minulý rok na MČR jsem si nevedl dobře. Třetí místo mi uniklo o jeden chyt. Letos to bylo jiné. Nervozita nebyla taková jako vždy, protože ihned po závodech jsem vyrážel do Ospu. Tudíž nálada a motivace byla obrovská.

Zúčastnil jsem se dalšího Evropského poháru, který se konal v Mitterdorfu. Kvaldy se mi moc nepovedly. V první chybuji a odpočinkové místo přelézám, což mě později stálo hodně sil. Druhá kvalifikace byla v kolmém profilu. Celý závod se konal venku na stěně, přičemž bylo okolo 30°C. Na druhou cestu začalo pořádně péct slunko. Ale i tak dávám do toho vše, a když si chci poupravit ruku na struktuře, uklouzne mi. Končím na 28. místě.

Ihned po návratu z Roddelaru, mě volá Ondra, zda bych nechtěl jet na rychlý výpad do Semeringu. Jsem docela fakt unavený, ale když už mám ty prázdniny, musím je co nejvíce využít. Takže doma jsem 3 dny, vybalím špinavé věci, nabalím čisté, koupím jídlo a hurá znovu na skály.

Ve středu okolo 15 hodiny mě vyzvedává Ondra společně s Adamem Češkou a v Brně nabíráme Kubu. Přijíždíme za úplné tmy do Kaiserbrunnu. Je tady free camp ale strašně moc lidí, že nemáme ani kde zaparkovat. (cca 60 aut a z toho 50 českých), rychle stavíme stany na poslední volná místa. Jezdí se tady hlavně na ferraty a turistiku, proto je tady tolik lidí.

Tak a konečně je to tady. Prázdniny nám právě začaly. Hurááááá. Co vlastně budu dělat? Kam se podívám? Tyhle otázky jsem si kladl každý den. Chtěl bych jet do Španělska na měsíc. A tento sen se mi splnil. Já, Jura, Radmil a Hanz jedeme na necelé 4 týdny do Rodellaru.

Na internetu se dívám, že se konají o víkendu závody v Brně v boulderingu pod širým nebem. Všichni o tom básní jak super závody to jsou a tak mi to nedá a jedu tam.

Když už budeme tak blízko Krasu, neváháme a v pátek jedeme na Holštejn. Závody začínají až v sobotu tak se aspoň trochu rozlezeme. Můj dlouholetý projekt je Kašpárkův Hrobeček Soft 10-. Rozlezová cesta Starobrno 8- a jde se na to. Zkouším Softa ale mám bohužel smůlu, je mokrý. Snažím se chyty přemágovat ale marně. Nedaří se mi je vysušit. Martin zkouší taky ale je to marný. Fouká mírný vítr, ptáci zpívají a to nám zlepšuje náladu. Hapík s Adamem řežou na Vaňousech Epitu. Oba přelézají s přehledem a můžou slavit svoji první devítku. Já s Martinem to pro dnešek balíme, ať jsme čerství na zítřejší závody a ještě než odjedeme, stavujeme se na Rasovnu shlédnout nové bouldery od Štěpána Stráníka.