Český pohár Jičín

A je tu další Český pohár, který se koná v Jičíně. Den před závody se jedeme podívat na zdejší Prachovské skály. Nikdy jsem zde ještě nebyl a je to tady opravdu nádherné. Mám chuť si zaběhnout do auta pro lezečky a okamžitě jít lézt. Po cestě zpátky k autu objevuji krásný boulder. Netýká se lezení ale spíše se co nejvíce rozběhnout a naskočit oblou hranu. Kubovi to moc nejde, protože má špatné boty. Kryštof udělá první přelez a já hned za ním. Boty Scarpa nikdy nezklamou. :D

Je sobota ráno a právě se registruji. Rychle se rozlézám a jdu na první kvalifikaci.

Stěna není nijak zvlášť vysoká a tak jsou cesty spíše krátké a boulderového charakteru, tudíž hned od začátku se musí zabrat. V půlce cesty musím dát pravou nohu doprava na oblý stup. Noha mi smeká a já v zápětí padám na hlavu jističovi. Byl to tak komický pád, že se všichni smáli. Úplně mě to přetočilo hlavou dolů. Taková menší rada. Vždy si nové lezečky nejdříve rozlezte :D

Do druhé kvalifikační cesty nastupuji už ve 100% soustředění. Cesta je vytrvalostní, což mi sedí a na konci je skok do madla, ze kterého bohužel padám. Do finále postupuji z druhého místa.

Máme 6 minut na obhlídku finálovky. Věřím si dost, protože vím, že je to přesně můj styl. Žádný boulder, jen čistá vytrvalost. Vím, že pokud to nezkazím, tak vyhraju. Lezení je jednoduché s relativně lehkými kroky. Prokousávám se ke stropní části. Tady už to houstne a přichází na řadu těžký krok. Přehodit nohy napřed a fix na jedné ruce. Chyty pořád pozitivní, ale nejsou nohy. Tři kroky se musí udělat jen shybama bez nohou. V posledním shybu špatně trefuji chyt a padám. Přichází na řadu Štěpán Volf. Dolézá do stejného chytu jako já a rovněž padá. Trochu zabloudil a toho stálo hodně sil. To mě naštvalo, protože jsem ještě mohl. O jeden chyt, mě uniká první místo. Takže třetí je Mikuláš Keller, druhý pak já a vítězí Štěpán Volf.

Cesty se Vítkovi Lachmanovi moc povedly a parádně jsem si zalezl. Teď už jenom potrénovat a vyladit formu na MČR, které se bude konat v Chocni.