Arco + ME v boulderingu

Ve čtvrtek 4.9 jsem odjel na ME juniorů v boulderingu, které se konalo v Arcu. V pátek jsme měli slavnostní zahájení závodu a asi okolo 19:00 jsme šli slavnostní průchod ulicí v Arcu až na stěnu.

Slavnostní zahájení

V pátek nastává den D. Ráno se probouzím v plné síle, ale musím počkat až do 17:00 odpoledne, kde teprve startují junioři. Dopoledne fandím ostatním naším závodníkům a zbytek času trávím v kempu. Okolo 15:00 se odebírám na stěnu. Pomalu stavěči dostavují poslední naše bouldery a tak se jdu podívat co si pro nás připravili. Bouldery vypadaly dost krutě hezké a tak by to mohlo jít. Rozcvička je nezbytná ale jak pomalu zjišťuji, tak jsem nejmenší ze závodníků. Vedle mě projde takový chlap, později zjišťuji, že leze se mnou v kategorii. Super pocit lézt vedle rakouské repre atd.

Boulderingová stage

Rozcvička

Rozlezení a jde se na to

Na závod jsme měli časový limit 2 hodiny. Ale frontu v řadě na jeden pokus jsem stál i 15 minut. Začal jsem lézt v položeném profilu. Boulder vedl přes mikro oblinky s dost špatnými stupy. Nejenom mě ale i ostatním střílely lezečky snad všude. Taková střelnice to tam byla. Boulder opouštím a jdu dál.

Zkouším boulder hned vedle, kde se muselo rozběhnout a odrazit se od stěny do struktury. Skok jsem v pohodě dal ale co následovalo potom už ne. Dlouhý protlak do lišty s palcem.

Další boulder vedl přes dlouhé kroky po dobrých chytech ale na moje rozpětí jsem nestačil. I když jsem tam byl rozpažený tak už jsem nic nemohl udělat ani zvednout nohu ani prd.

Krásný svíticí zelený boulder, který mě lákal až nakonec dorazil. Byl po lištách, což mi sedělo. První kroky easy ale pak přišel krok na který jsem neměl sílu. Krok do leva do backhandu. Morfo krok. Pak už zase bylo středně těžké lezení.

Postupuji dále na žlutý boulder po oblinách. Z nástupu se muselo jít na číšníka do spodáku ale byl jsem tam nějak moc naplý abych zvedl nohu výš. Flexibilita mě zradila a slabé záda taky :D.

Předposlední boulder vedl přes obří červené struktury. Ale už začátek nebyl vůbec lehký. Nastoupit, plácnout oblinu na bočák a jít dlouhý krok doleva do další obliny a s ní campusový krok do spodáku. Kroky jsem nemohl spojit.

Na poslední boulder jsem se těšil ze všeho nejvíce a tak jsem si počkal, až tam nikdo nebude, ať nemusím stát dlouhou frontu. Začátek nasednout na strukturu, natáhnout ruku co nejvíce a trefit dynamem dobrou lištu. Ale stavěč udělal takový fígl, že přivrtal nad lištu řezku. Když jsem šel dynamo, nemohl jsem nikdy trefit tu malou dírku mezi řezkou a lištou a pokaždé trefuji tu malou řezku a padám stále dokola. Pozkouším ještě ostatní bouldery a je konec závodu. Nakonec končím na 35. Místě.

Se svým výsledkem nejsem vůbec spokojený. Prostě bouldering není moje disciplína, ale zkusit jsem to chtěl. Super pocit když vedle vás leze klučina 8B+ bouldery na skalách.
Po závodech zůstáváme až do soboty na skalách a tak je čas si zlepšit náladu. Chtěl jsem zkusit něco těžkého. Vybral jsem cestu Fuego 8a+/b. Tuto krásnou linii jsem viděl poprvé lézt před rokem jednoho borce tady od nás z Ostravy. Cestu jsem chtěl dlouho zkusit, ale až minulý týden jsem se do ní skutečně pověsil. Cesta je spíše vytrvalostního charakteru, ale najdou se tam i 3 zrádné bouldery. Nástupový boulder jsem musel dostat do těla a pak to šlo. Ty zbylé dva byly spíše o vymyšlení softwaru. Na podmínky jsem si musel počkat až na odpoledne. Když jsem padal v prostředním boulderu, myslel jsem, že na tu cestu nemám. Ale posledním pokusem toho dne jsem spadnul 4 kroky pod slanákem. Uvěřil jsem, že nakonec na to mám :-). Dobře jsem se vyspal a na první pokus dalšího dne s povzbuzováním místními lezci jsem to tam poslal. Celkem na 5 pokus. Cesta mi velice sedla. Poté si dolezu svůj projekt Pilotwings 7c/c+. Krásná cesta ale dal jsem do ní více pokusů než bylo třeba.

Restday

Po restu mám v plánu ještě něco zkusit z bombit. Randa 8a+ po vylezení cesty Fuega jsem nevěděl co lézt dál. Všiml jsem si hodně omágované linie hned vedle. Tato cesta nemá moc přelezů u nás a tak mě to nakoplo, že já to musím mít vylezené :-). Cesta začíná stejně jako Fuego ale dále jde přímo, zatímco Fuego doprava. Cesta má taktéž 3 bouldery, které jsou o krapánek lehčí. V půlce jsem padal stále dokola v boulderu kde se skáče (velcí lezci nemusí) do trojprstového madla. Následuje odpočinek a po odpočinku spoďáková rallye, ze které se vylézá po oblých plackách. Tento vrchní boulder jsem skoro vůbec nedával. Ale dalším pokusem přišla sílá a spadl jsem na konci boulderu. Tak nějaká šance tam asi je. Poslední den před odjezdem jsme jeli s tátou lézt do Naga. Ale v hlavě mi pořád seděla cesta ze včerejška. Tak mám na výběr. Buď polezu cesty na Onsight nebo dám rest a vsadím to všechno na jednu kartu a dám ještě jeden pokus večer do Randy. Byl jsem velice nervozní, protože bud to vyjde a budu štastný jako prase a nebo nasraný. Spodní a prostřední boulder přelézám na pohodu. Klepu a už závodím ve spodákové rallye, kterou přejedu jako kombajn a už jsem ve dvou klepacích lištách. Přichází na řadu malé oblinky. Ale ty podržím a už cvakám slaňák. Trochu mi dělá potíže zašroubovaná karabina ale naštěstí se do ní lano cvaklo dřív, něž mě laktát vypnul.

Sice ze závodama mi to nevyšlo jak jsem původně plánoval ale skály mi zpravili náladu. Na závěr posledního lezeckého dne jsem si šel prolézt Underground 9a. Snaha byla ale hákování bylo víc než lezení. :D