MČR Slaný bouldering

Dne 18-19.9 se koná MČR v boulderingu ve městě Slaný. Kvalifikace nám začíná až večer, proto jedu už ráno, abych se zaregistroval do první skupiny, která začíná v 8 hodin večer. Společně s kamarády se jdeme podívat do města, než začne registrace. Jenomže registrace začala dříve, než jsme plánovali a mezitím se naplnila první skupina a nám nezbývá nic jiného než jít do druhé skupiny, která začíná od 22 hodin do 23:30.

První, druhý a třetí boulder dávám z první bomby. Dále pak čtvrtý, který rovněž dávám na první pokus. Tímto jsem si zajistil postup do zítřejšího semifinále. Ještě zkouším ostatní bouldery, ale do prvního a pátého nemůžu nastoupit. Je to takový rozběh a odraz od struktury daleko do dvou oblých stisků. No a na šestém se mi nedaří silově udělat krok.

Když skončí kvalifikace, zjišťuji, že postupuji z prvního místa do finále juniorů a z 16. místa do semifinále dospělých. Tento závod je spojený s ČP dospělých a MČR Juniorů. Kvalifikace nám končí v 23:30 a utíkám spát. Jenomže celou noc před školou, ve které všichni spíme, se nachází hospoda, kde se to poněkud zvrhlo. Flašky od alkoholu lítají všude možně, pouliční fighty a do toho Policie vám neumožní dobrý spánek.

 Je sobota ráno a izolace se nám právě uzavřela. Teď už čekáme, kdy závod vypukne. Včerejší lezení pod záři reflektorů bylo senzační, ale co mě čeká v semifinále, to je ještě lepší. Milion diváků a přímý přenos.

Nastupuji na první boulder. Samé struktury. Chvíli vymýšlím program, ale ne a ne přijít na správnou sekvenci pohybů. Struktury nejsou zrovna v mojí oblibě. Klouže to a nemůžu se dostat přes žlutou strukturu. Myslím, že stavěči dosti přitvrdili na klase oproti kvalifikacím :D.

Druhý boulder je pro mě totální silovina. Nejdříve mě shazuje dolů rozhodčí kvůli špatnému startu. Musí se začít oběma rukama na opáskovaných chytech, jenomže levou rukou nedosáhnu na startující chyt. Pouze na tření strukturu. Takže start pro mě ULTRA HARD. Nedaří se mi přebrat oblé řezky na struktuře ani je pořádně zapatovat. Nemůžu přijít jakou rukou jít nejdříve. Pata mi klouže a nemám sílu to přesahovat jako Martin Stráník nebo Adam Ondra :D

Třetí boulder je pro mě noční můrou. Úvodní skok dávám snad až 50 pokusem než konečně dokážu skočit do struktury. Jenomže mi zbývá 10 sekund do konce časového limitu a těsně před vypršením padám ze zóny.

Poslední boulder vypadá ze všech nejlezitelnější. První dva kroky se zdají být totálně easy ale nejsou. Skok z jedné do druhé struktury, kdy si přitom málem vylomím zuby, stále dokola padám. Čas mi ubíhá a nezbývá mnoho. Konečně se dostávám přes tento problém a následně další. Nátah do struktury. Achjo, zase jsem natáhlí jako špagetka. Ale ani tady nemám štěstí a odcházím s prázdnou.
Nakonec z prvního postupujícího místa končím na 5 místě. Vítězí Štěpán Volf, druhý Martin Žák a třetí Adam Češka. Je čas pořádně potrénovat struktury.
Večer je skvělá atmosféra a co finalisti předvádějí je boží. Diváků cca 3 tisíce, takže se cítím jako bych byl někde na světovém poháru. Skoky, brilantní technické a silové kroky tak s těmito problémy se museli závodníci poprat. Adam Ondra vítězí, druhý je Jan Chvála a třetí Martin Stráník. Stavěčům se závody moc povedly a přeji, aby takové závody pokračovaly i nadále.