Tak a máme tady u nás v Ostravě konečně stěnu na lano!!! Tendon Hlubina. Nachází se v areálu bývalého Dolu Hlubina. Výška stěny je přes 20 metrů a má téměř 1000m2. Dne 23.10 2015 bylo slavnostní otevření. V rámci téhle akce jsem měl přednášku. I když to byla moje první, co jsem kdy měl, dopadlo to dobře. V rámci prezentace jsem mluvil o mých začátcích. Jak jsem se dostal k lezení, sportovní úspěchy a nejlepší akce jako Rodellar, Orco a Dolomity. Následovala párty a jak to celé vypadalo, mrkněte na video!!!

Na tento den jsem se moc těšil. Je to pro mne poslední start za juniory. Minulý rok na MČR jsem si nevedl dobře. Třetí místo mi uniklo o jeden chyt. Letos to bylo jiné. Nervozita nebyla taková jako vždy, protože ihned po závodech jsem vyrážel do Ospu. Tudíž nálada a motivace byla obrovská.

A je to tady!!! Konečně závod v Ostravě. Ještě k tomu Mistrovství České Republiky v boulderingu. Kvalifikace se lezou stylem onsight tedy z izolace. Jednička je lehká ale ruce mi smekají po strukturách. Po chvilce přelézám. Dvojka už je o dost těžší. Samotný nástup je pro mě dost těžký. Dva chyty vzít na číšníka a skok do struktury. Nedaří se mi doletět a boulder odolává. Trojka je totál morfo. Dlouhé kroky, spíše skoky. Skáču, jak nejvíc to jde, ale nestačí to. A poslední boulder nevymýšlím. Je to čistý skok a lehký dolez. Nakonec končím na 30. místě.

A je tu další Český pohár, který se koná v Jičíně. Den před závody se jedeme podívat na zdejší Prachovské skály. Nikdy jsem zde ještě nebyl a je to tady opravdu nádherné. Mám chuť si zaběhnout do auta pro lezečky a okamžitě jít lézt. Po cestě zpátky k autu objevuji krásný boulder. Netýká se lezení ale spíše se co nejvíce rozběhnout a naskočit oblou hranu. Kubovi to moc nejde, protože má špatné boty. Kryštof udělá první přelez a já hned za ním. Boty Scarpa nikdy nezklamou. :D

Dne 18-19.9 se koná MČR v boulderingu ve městě Slaný. Kvalifikace nám začíná až večer, proto jedu už ráno, abych se zaregistroval do první skupiny, která začíná v 8 hodin večer. Společně s kamarády se jdeme podívat do města, než začne registrace. Jenomže registrace začala dříve, než jsme plánovali a mezitím se naplnila první skupina a nám nezbývá nic jiného než jít do druhé skupiny, která začíná od 22 hodin do 23:30.

Zúčastnil jsem se dalšího Evropského poháru, který se konal v Mitterdorfu. Kvaldy se mi moc nepovedly. V první chybuji a odpočinkové místo přelézám, což mě později stálo hodně sil. Druhá kvalifikace byla v kolmém profilu. Celý závod se konal venku na stěně, přičemž bylo okolo 30°C. Na druhou cestu začalo pořádně péct slunko. Ale i tak dávám do toho vše, a když si chci poupravit ruku na struktuře, uklouzne mi. Končím na 28. místě.

Ihned po návratu z Roddelaru, mě volá Ondra, zda bych nechtěl jet na rychlý výpad do Semeringu. Jsem docela fakt unavený, ale když už mám ty prázdniny, musím je co nejvíce využít. Takže doma jsem 3 dny, vybalím špinavé věci, nabalím čisté, koupím jídlo a hurá znovu na skály.

Ve středu okolo 15 hodiny mě vyzvedává Ondra společně s Adamem Češkou a v Brně nabíráme Kubu. Přijíždíme za úplné tmy do Kaiserbrunnu. Je tady free camp ale strašně moc lidí, že nemáme ani kde zaparkovat. (cca 60 aut a z toho 50 českých), rychle stavíme stany na poslední volná místa. Jezdí se tady hlavně na ferraty a turistiku, proto je tady tolik lidí.

Tak a konečně je to tady. Prázdniny nám právě začaly. Hurááááá. Co vlastně budu dělat? Kam se podívám? Tyhle otázky jsem si kladl každý den. Chtěl bych jet do Španělska na měsíc. A tento sen se mi splnil. Já, Jura, Radmil a Hanz jedeme na necelé 4 týdny do Rodellaru.

Na internetu se dívám, že se konají o víkendu závody v Brně v boulderingu pod širým nebem. Všichni o tom básní jak super závody to jsou a tak mi to nedá a jedu tam.

Když už budeme tak blízko Krasu, neváháme a v pátek jedeme na Holštejn. Závody začínají až v sobotu tak se aspoň trochu rozlezeme. Můj dlouholetý projekt je Kašpárkův Hrobeček Soft 10-. Rozlezová cesta Starobrno 8- a jde se na to. Zkouším Softa ale mám bohužel smůlu, je mokrý. Snažím se chyty přemágovat ale marně. Nedaří se mi je vysušit. Martin zkouší taky ale je to marný. Fouká mírný vítr, ptáci zpívají a to nám zlepšuje náladu. Hapík s Adamem řežou na Vaňousech Epitu. Oba přelézají s přehledem a můžou slavit svoji první devítku. Já s Martinem to pro dnešek balíme, ať jsme čerství na zítřejší závody a ještě než odjedeme, stavujeme se na Rasovnu shlédnout nové bouldery od Štěpána Stráníka.

Je neděle 24.5 a já se opět vydávám na Český pohár mládeže v lezení na obtížnost, který se koná v Brně na Rajčeti. Dorazilo 59 závodníků a bylo o co bojovat.

Kolem 10 hodiny nastupuji do první cesty. Začátek je hodně lehký a postupně cesta graduje ale s přehledem tuto cestu topuji. Společně semnou ještě přidává top Štěpán Volf.