O víkendu jsem vyrazil společně se Štěpánem Volfem a Michalem Žůrkem na Holštejn. Letos jsem na Holštejně ještě nebyl a o to víc jsem se těšil. Z minulého roku mám na spadnutí cestu Kašpárkův Hrobeček Soft za 10-. Na rozlez dávám Černou Horu 8. Podmínky se zdají být ideální, ale skála je poněkud vlhká až místy zateklá. Přesto všechno nalézám do cesty. Hned u první expresky jsou mokré stupy. Musím více zabrat v rukou, ale za chvíli stejně narážím i na mokré chyty. Prolezu si ji aspoň abych si připomněl kroky, ale dnes to nemá cenu zkoušet.

Ani se nenaději a už jsem opět v tom krásném Ospu. Počasí se pomalu schyluje do letních dnů, ale na slunku se dá ještě lézt. Trochu jsem ještě dotrénoval a moji dřinu testuji opět v cestě Marjetica.

Druhý závod mládeže v boulderingu se konal v Pardubicích v HK centru. Venku bylo krásné počasí a tak jsem hodně dlouho rozmýšlel, jestli jet někam ven na skály nebo na závody. Nakonec zvítězila druhá možnost.

Z vlakového nádraží to není žádná prdel se dostat na stěnu. Dlouho hledáme cestu jak se tam dostat až nakonec nacházíme halu. Celí zpoceni s Martinem a Adamem dorážíme na stěnu. Start nám měl začít cca za 20 minut. Rychle se převlečeme a hurá na to. Ale Míra Doseděl nám vzkazuje, že si ještě počkáme hodinu a půl. Mezitím máme dost času na rozlezení a shlédnutí boulderů.

Dne 18.4 se konal druhý nominační závod ve Svitavách. Musel jsem podat co nejlepší výkon, protože se po tomto závodě postavila reprezentace. V první kvalifikaci se mi lezlo blbě. Ruce ani nohy neposlouchaly. Tělo bylo nerozlezené. Už od spodu jsem se cítil, že každou chvíli spadnu. Ruce natékaly rychle než obvykle ale pořád to šlo nahoru. Těsně pod topem se dalo trochu odpočinout. Sklepat se mi nedařilo a ještě více mi natékalo. Hrnu to dál a padám z topu. Na závěrečný skok už nebyla síla.

Autor: Monika Brkalová, www.slowprint.nolimit.cz

Jako první jsem jel otestovat svoji formu do Rudic. Bylo krásné počasí a podmínky pro přelezy. Na rozlez dávám krásnou osmička zvaná Anarchie. Nejdříve jsem si chtěl zkusit něco lehčího a podle toho se rozhodnout co dále. Zaujala mě linka Šípkový Král 9-/9. Flashový pokus nevyšel jak bych chtěl ale druhým pokusem cesta vylezena. Krásná cesta se super skoky, lišty a všeho možného na pohyby. V Rudicích se mi zalíbilo, i když jsem byl zde poprvé. Ztopořená Větev 9/9+ byla další na řadě. Všechny tyto cesty se navzájem propojují a nemusím dlouho vymýšlet program. Cesta mě docela trápila, ale nakonec se přelez, nekonal.

Dne 28.3 jsem se zúčastnil letošního prvního nominačního závodu na obtížnost v Praze. Zároveň byl spojený i s dospělýma a tak se bylo na co koukat, protože přijel i Adam Ondra. Cesty si pro nás připravili Honza Zbranek a Jenda Šolc. Už od prvního pohledu na kvalifikační cesty jsem se moc těšil.

Závod začal okolo desáté hodiny. Rozdělili jsme se na dvě skupiny a kvalifikace mohly začít. Do první kvalifikace jsem vlezl s radostí a chutí. Cítil jsem formu a šanci na vítězství. Celá cesta byla po krutých oblinách daleko od sebe. V půlce cesty přišel skok. Někdo skákal a někdo se jen natáhnul. Když jsem se chystal ke skoku a skočil, měl jsem to na moje maximální rozpětí a levá ruka mi povolila. Bohužel na jedné ruce bočák neudržím a padám. Celkem mě to mrzelo, ale do druhé kvalifikace jsem šel s tím, že už nic nesmím pokazit. A jak se tak později ukázalo, vždy se nějaká chybička vloudí.

Jako každý rok k nám Adam Ondra zavítal udělat přednášku. Nebyla to jen tak leda jaká přednáška ale mimo přednášku i campusový desetiboj. Byl to vůbec první historický desetiboj, ve kterém jsme se mohli zúčastnit kdokoliv, kdo chtěl. Adam mluvil o uplynulém roce o jeho výsledcích v závodech a různých zážitcích. Po skončení přednášky jsme se odebrali na boulderovku, kde na nás čekali mučící nástroje z dílny AMUERTE. Po rozlezu nám Adam vysvětlil všechny disciplíny jak se mají dělat. Disciplíny se lišily od brněnského desetiboje. Společně s Adamem přijeli silový bouchači Martin a Štěpán Stráník.

Dne 7.3 jsem se vydal na letošní první závody, které se konaly v Lysé nad Labem. Bouldery byly v lehčím podání a tak jsi zalezl každý. První bouldery šli v pohodě ale třetí a čtvrtý kvalifikační bouldery mě zastavily výškově. Nešlo to skočit ani prd :D. Musel jsem spoléhat, že mě pustí ty těžší a bude to stačit v mé kategorii na bednu. Jeden z nich byl takový mega jump, ostatní se jenom lehce odrazili a byli v chytu ale já musel vzlétnout a doletět. V poslední minutě se tak stalo a boulder přelézám. Celkově v Juniorech končím na 6. místě a celkově na 49. mistě. Bouldery byly moc fajn a závod se pořadatelům povedl. Lidi fandili a tak to mám rád. Na prvním místě v mužích končí Martin Stráník, druhé a třetí místo obsadili Jan Chvála a Štěpán Stráník.

Každý rok si dávám na Vánoce dva týdny pauzu od lezení. Ale letos jsem to musel odložit. Ve škole jsem končil už 18.12. a tak jsem měl hodně času. Váhal jsem, jestli pauzovat či zajet na skály. Vyhrála druhá varianta a jak se později ukázalo, nelitoval jsem :D.

Před dvěma týdny jsem byl v Ospu, kde jsem vylezl svoje první 8b. Tento druhý výjezd jsem to chtěl potvrdit a tak jsem si vybral cestu Matičkov Svet 8b. První den cesta byla trochu mokrá ale klíčové chyty byly suché. Už od spodu cesta není vůbec lehká a musí se zabrat. Cesta má 3 bouldery mezi kterými jsou dobré odpočinky za kolínka. První boulder je klíčový z celé cesty. Pod klíčovým boulderem je dobrý odpočinek za kolena a následuje boulder přes lišty. Další boulder se lezl přes mokrou patu a takové poskoky po lištách a výlez už byl lehčí, ale vypadnout se tam pořád dalo.